"Světlo, které září v noci" - Fr. Lukáš Fošum OP

Proč byla dnešní bohoslužba slova byla obzvlášť dlouhá? Je to snad proto, abychom my katolíci ukázali aspoň jednou za rok, že to opravdu bereme vážně? I tak by se to dalo vysvětlit, avšak ten hlavní důvod je ještě jiný, hlubší. Naše dnešní slavení je zvlášť prozářeno světlem. Proto, abychom pochopili něco z tohoto světla, naslouchali jsme tak dlouho slovu Božímu. Ne jen jako nějakému textu, ale jakožto slovu světla a slovu života. Víme teď již lépe, co všechno si připomínáme, když zapalujeme velikonoční světlo.

Stvoření na počátku, když věčné slovo dalo vznik světlu. Světlo v srdci Abraháma, jehož víra byla tak silná, že byl ochoten dát ohni svého jednorozeného syna. Světlo jako ohnivý sloup, které vedlo Izraelity pouští, když utíkali z Egypta. Světlo, kterým bylo slovo proroků, příslib Mesiášova příchodu. A nakonec světlo, kterým byl Pán sám, když jako člověk přišel Ten, který Je od počátku.

A jeho dnes slavíme – světlo veliké noci. Zní to paradoxně – světlo velké noci….. ale noc je skutečně prostorem, ve kterém zazářilo světlo, kde život zvítězil nad smrtí. Izraelité se zachránili před Egypťany, Kristus sestoupil do pekel a vstal z mrtvých. Noc je nejen prostorem, ve kterém tyto události zazářili, ale také časem, kdy se skutečně odehrály. Žijeme v prostoru a čase, ale směřujeme tam, kde nás prostor a čas již neomezují.


Když záhy zrána první den po sobotě, první den v týdnu přišly ženy k hrobu, právě vycházelo slunce.

Od té doby, co Kristus vstal z mrtvých, má slunce vycházející nad obyvateli země novou perspektivu. Naději světla, které je bude ozařovat, a již nyní svítí v jejich srdcích – Bůh sám.

Nejdokonaleji se člověk přiblíží tomuto světlu tehdy, když se nechá pokřtít, a žije podle nového života, který přijal ve křtu. Proto se také na tuto velkou noc udělují křty a ti, kteří již křest přijali, obnovují v sobě nový život. Tento nový život není něčím snadným, ale je jasným vykročením na cestu. Také ženy, které přišly ke hrobu, byly nejprve vystrašeny, ale slyšeli jasnou výzvu od anděla: „Jde před vámi do Galileje, tam ho uvidíte, jak Vám řekl.“

Kristus jde před námi. Následujme ho. Následujme ty, kteří nás vedou ke Kristu. Dejme dostatek prostor a času k tomu, aby nás Kristovo světlo mohlo prozářit, a milost Jeho křtu z nás vytvářela nové lidi.