Dar, který čeká na odpověď (Sk 2, 1-11, Řím 8, 8-17)

Svatopisec svědčí o dvou skupinách, které se účastnily samotné události letnic: byli zde jednak Kristovy učedníci, kteří byli shromážděni v jednom domě, jednak židé, kteří doputovali do Jeruzaléma ke svátkům týdnů (Šavuot), tradičně slaveným padesát dní po židovských velikonocích (Pesach).

Jestliže učedníkům byla dána zvláštní schopnost mluvit v jiných jazycích, nebylo tak tomu pouze proto, aby se zvýšily jejich „profesionální“ schopnosti. Nebylo tomu tak ani proto, aby jejich misie byla účinější. Jsou zde ještě dva daleko hlubší důvody. Jednak se tajemství Božího synovství, dílo spásy uskutečněné Ježíšem Kristem, ukazuje skrze „dar jazyků“ jako to, které je určeno pro všechny lidi. A za druhé – první učedníci se stali skutečnými nástroji první misie. Na nich záleželo, zda tato misie bude úspěšná, nebo zda úplně ztroskotá. Jestliže každý hovořil podle daru Ducha, který mu byl dán, znamená to též, že každý odpověděl na přijatý dar tím, že daroval sám sebe ve prospěch misie.
A když se díváme na letniční shromáždění ze strany těch, kteří slyšeli kázání apoštolů a ptali se: „cožpak to nejsou všichni Galilejci ?“, dostáváme ještě jiný přístup k tajemství letnic. Nestačí pouze říci, že tím, že slyšeli všichni mluvit o Božích divech ve vlastním jazyce, stalo se Boží tajemství více přístupné. Jde zde o více než pouze o překlad důležitého poselství do vlastního jazyka. Dar Ducha otevírá vstup Boží přítomnosti do hlubin, do samotného jádra našich bytostí.

Každý člověk může nyní porozumět, jak a proč se může stát Božím dítětem. Jak? Tím, že přijme křest; ponořením do Kristovy smrti a znovuzrozením pro nový život. Proč? Díky nesmírné lásce, kterou Bůh zjevil ve svém Synu; skrze svého Ducha vstupuje Syn do našich srdcí a dává nám uvěřit, že Jeho Otec je rovněž naším Otcem.

Duch Svatý šíří dál skrze Kristovy učedníky dílo spásy. Tento Duch má svůj chrám v Církvi. Ta má díky Kristu, své hlavě a Duchu Svatému, své duši, pevné základy, které nikdo nemůže zničit. Víme ovšem, že opravdová láska si žádá odpovídající odpověď. Odpověď svobodnou, a zároveň pevnou, čistou a štědrou. Jak bude dílo Ducha Svatého pokračovat, záleží také na každém z nás. Duch Svatý je naším světlem. A nejen světlem, ale také silou, neboť Bůh zná naše slabosti. Je na nás, abychom jej vzývali každý den, a řídili si podle jeho znamení a vnuknutí. On je dává jak každému z nás osobně, tak našim rodinám a společenstvím. Je na nás, abychom již nežili podle těla, ale podle Ducha.

Pentecost
Czech