Dřevo, na kterém byl skutečně zachráněn svět

Mohlo by se zdát, že slavení Velkého pátku je tak trochu takové divadlo. Zpívají se pašije, pokleká se před křížem…Jinde na světě se lidé nechávají na Velký pátek dokonce i připoutat ke kříži.

Mohlo by se zdát, že i samotné utrpení Ježíše Krista bylo takovým divadlem. Že ten, který všechno řídí, to tak připravil, aby to nějak na lidi zapůsobilo.Ostatně v prvních staletích křesťanství se vyskytlo mj. jedno mylné učení, které Ježíšovo lidství považovalo za pouze zdánlivé. Z toho by tedy vyplývalo, že Boží Syn ve skutečnosti netrpěl.

My však dnes již jasně věříme, že v osobě Ježíše Krista, byla božská i lidská přirozenost zcela přítomna. A že tedy Ježíš jako člověk skutečně trpěl a skutečně zemřel.

To utrpení bylo strašné. Nejde zde o to dramatizovat ještě více něco, co bylo už samo o sobě dost dramatické. Na dramatizování všech možných událostí máme ostatně ve světě dost mistrů, především média. Jde spíše o to pochopit pravý smysl událostí, a v tom nám jen málokdo pomůže.

Vrátíme-li se ještě jednou k divadlu, tak jiným, poetičtějším a zároveň smysluplnějším vyjádřením pro divadlo je výraz: prkna, která znamenají svět. A to v případě, že divadlo plní správně svou úlohu. My máme dnes před očima něco více : dřevo, které zachránilo svět. Lépe řečeno: dřevo, na kterém zemřel ten, který zachránil svět.

Až budeme za chvíli uctívat kříž, nechme v lavicích veškerý patos, ale nechme tam také rutinu a lhostejnost. Přistupme ke kříži jako – a tak se kříž tradičně nazývá – ke stromu životu. Strom života…

Někteří lidé objímají živé stromy proto, aby z nich načerpali energii. Mezi živým, sebekrásnějším stromem se silným kmenem, a Kristovým křížem, je ovšem jeden zcela zásadní rozdíl. Zatímco v každém živém stromu, stoupá životodárná tekutina, míza, zdola nahoru, u Kristova kříže je to naopak: jeho míza kape shora dolů. To proto, že náš Spasitel nás svou krví pozvedá z bahna hříchu a chladu smrti. Ježíšovým posledním výkřikem „dokonáno jest“ se nebesa definitivně otvírají. On je kmenem, jehož ratolesti mohou mít nekonečné, věčné rozpětí.

A to nejen zdánlivě, nýbrž ve skutečnosti. Nikoli v obraze, ale v jednom jediném těle.

Ani divadlo, ani příroda, ale Bůh sám, Syn Boží a Syn člověka, nám svým utrpením a svou smrtí daroval věčný život.

Category:
Czech